Nové archeologické nálezy potvrzují, že domestikace ovcí začala již před , konkrétně v oblasti dnešního Turecka. Tento zásadní krok v dějinách lidstva vedl ke vzniku pastevectví a výrazně ovlivnil ekonomiku a životní styl raných zemědělských komunit. Ovce byly ceněny nejen pro maso, ale zejména pro vlnu a mléko, což umožnilo stabilní zásobování potravinami a rozvoj textilních technologií.
Studie ukazují, že šíření domestikovaných ovcí po Evropě probíhalo v několika vlnách a bylo úzce spjato s migrací lidí, kteří přinášeli nové zemědělské praktiky. Genetická analýza starověkých i současných plemen odhaluje složité dějiny šlechtění a adaptace na různá prostředí. Domestikace ovcí tak patří mezi nejvýznamnější události neolitu, které formovaly vznik civilizací.
