Filozof Ladislav Hejdánek ve svém myšlení důsledně upozorňoval na rozdíl mezi **formální pravdou a pravdou živou**, která se nedá uchopit jedním výrokem, ale vyžaduje neustálé hledání a vnitřní otevřenost. Jeho přístup k pravdě nebyl statický, ale dialogický – pravda podle něj vzniká v komunikaci, ve vztazích, ve světě významů, nikoli v dogmatických konstrukcích.

Článek přibližuje Hejdánkovo myšlení jako výzvu k filosofickému i občanskému angažmá. Význam jeho odkazu spočívá v trvání na **etické odpovědnosti, intelektuální poctivosti a potřebě rozlišovat mezi prostředkem a cílem** – mezi ukazujícím prstem a směrem, kterým ukazuje. V době přetížení informacemi a relativizace faktů nabývá Hejdánkova filozofie opět na aktuálnosti.

Zaujalo tě toto téma?

Nedívej se na můj prst, dívej se, kam ukazuji: Ladislav Hejdánek a hledání živé pravdy