Koncept panoptikonu, který na konci 18. století představil anglický filozof Jeremy Bentham, představuje model vězení s centrální věží, odkud může dozorce neustále sledovat vězně, aniž by oni viděli jeho. Tento design měl sloužit k nápravě chování prostřednictvím pocitu neustálého dohledu.
V současné době nachází panoptikon své paralely v digitálním světě. Moderní technologie umožňují zaměstnavatelům monitorovat zaměstnance na dálku, rodičům sledovat online aktivity svých dětí a vládám kontrolovat chování občanů na internetu pod záminkou bezpečnosti. Tento jednosměrný tok informací odráží původní myšlenku panoptikonu, kde jsou jednotlivci pozorováni bez možnosti zpětné vazby, což vyvolává otázky ohledně soukromí a svobody v digitálním věku.
