Obrázek vygenerován pomocí Imagen 4 Ultra
Evoluční bioložka Anjali Goswamiová z londýnského Přírodovědného muzea tvrdí, že kočky jsou „dokonalé“ ,ne proto, že jsou roztomilé nebo ladné, ale proto, že představují evoluční mistrovské dílo. Z pohledu biologie se jim podařilo to, o co se jiné skupiny zvířat marně pokoušejí miliony let: být naprosto specializované a přitom úspěšné po celém světě.
Jediný vzorec, který funguje
Když Goswamiová studovala různé druhy koček – od domácích po lvy. Všimla si zvláštního paradoxu. Ačkoli žijí na všech kontinentech a v nejrůznějších ekosystémech, všechny vypadají téměř stejně. Mají stejnou stavbu těla, stejný typ lebky i zubů a stejný styl lovu. Liší se jen velikostí a barvou srsti.
Podle vědkyně to není nedostatek rozmanitosti, ale důkaz dokonalé specializace. „Kočky dělají jednu věc výjimečně dobře, loví maso. A protože ji zvládají perfektně, neměly důvod se měnit,“ vysvětluje Goswamiová.
Evoluční mistři jednoho řemesla
U většiny šelem zůstaly v tlamě i zuby určené ke žvýkání různorodé potravy. U koček však evoluce všechno přizpůsobila jedinému účelu, trhání masa. Jejich čelisti fungují jako nůžky, které se pohybují pouze vertikálně, což umožňuje efektivní zabíjení kořisti.
Navíc si kočky zachovávají „dětský“ tvar hlavy po celý život: kulatou lebku a krátký čumák. Na rozdíl od psů, u nichž šlechtění přineslo obrovskou tvarovou rozmanitost, je vývoj koček mimořádně konzervativní. Evoluce našla ideální tvar a zůstala u něj.
Evoluční protiklady: medvědi a jiní „všestranní“
Goswamiová srovnává kočky s medvědy, kteří představují jejich opak. Každý druh medvěda se specializoval na něco jiného, od bambusu přes ovoce až po ryby či termity, a výsledkem je ekologická pestrost, ale nikoli dokonalost.
„Medvědi jsou dobří ve všem tak napůl. Kočky jsou mistři jednoho řemesla,“ říká vědkyně. Podobný princip se opakuje i u jiných skupin – třeba varani mezi plazy jsou „kočkami světa plazů“: různé velikosti, ale stejné zabijácké tělo.
Evoluce v rovnováze
Výzkumy tvaru lebek u savců ukazují, že druhy žijící společensky se vyvíjejí rychleji. Kočky, většinou samotářky, se mění extrémně pomalu. Jsou tak stabilní, že jejich anatomie zůstává téměř nezměněná po miliony let.
„Kočky ukazují, že evoluční úspěch nemusí znamenat neustálou proměnu,“ uzavírá Goswamiová. „Zatímco jiní se vyvíjejí, protože hledají lepší způsob, jak přežít, kočky už ho našly. A proto jsou dokonalé.“
