Fyzikům z univerzity v Grenoblu se podařilo vytvořit nový typ časového krystalu – exotického stavu hmoty, který se periodicky mění v čase, aniž by spotřebovával energii. Na rozdíl od dřívějších realizací, které probíhaly na kvantové úrovni a byly detekovatelné jen nepřímo, je tento časový krystal dostatečně velký a stabilní na to, aby byl viditelný pouhým okem. Vznikl v tenké kapce oleje obsahující nanočástice, jež oscilují v pravidelném rytmu díky souhře magnetických polí a povrchového napětí. Tento jev představuje první makroskopické potvrzení časové symetrie narušené v čase.

Časové krystaly byly donedávna pouze teoretickým konceptem, navrženým v roce 2012 nobelistou Frankem Wilczekem. Jejich existence vyvolala mezi vědci diskusi o hranicích klasické a kvantové fyziky. Nový experiment ukazuje, že časové krystaly nemusí být omezeny na kvantové systémy a mohou se projevovat i ve světě každodenní zkušenosti. Tento průlom může vést k novým aplikacím v oblasti senzorů, stabilních oscilátorů a výpočetní techniky, ale také k hlubšímu porozumění samotné povaze času a struktury reality.

Zaujalo tě toto téma?

Nový typ časového krystalu je prvním, který mohou lidé vidět