V belgických Antverpách se odehrává varovný příběh o tzv. věčných chemikáliích – perzistentních organických sloučeninách, které se nerozkládají a hromadí se v životním prostředí. Při výstavbě železničního tunelu zde byly ve velkém uvolněny látky typu PFAS, jež pocházejí z průmyslových materiálů a jsou spojovány s řadou zdravotních rizik, včetně poruch imunity či zvýšeného rizika rakoviny.
Případ ukazuje, jak může kombinace průmyslové nepozornosti a nedostatečných regulací vést k dlouhodobému znečištění půdy i vody. I když se látky PFAS používají v řadě moderních produktů pro jejich odolnost, jejich ekologická a zdravotní hrozba je čím dál zřejmější. Odborníci proto volají po přísnější kontrole a lepším nakládání s těmito látkami v celé Evropě.
