Co se děje s tělem, když opravdu hladovíte?

Na TikToku a Instagramu se množí výpovědi lidí, kteří podstupují tzv. vodní půsty – extrémní diety, při nichž pijí jen vodu a jinak zcela hladovějí. Videa slibují detox, úbytek váhy a mentální očistu. Ale co na to říká věda? Mezinárodní tým odborníků se rozhodl tento fenomén prozkoumat vědecky a výsledky přináší překvapení: tělo na dlouhodobé hladovění reaguje úplně jinak, než se běžně tvrdí.

Deset dní, žádné jídlo

Dvacet dobrovolníků s nadváhou pod dohledem lékařů nepřijímalo po dobu deseti dní nic než vodu. Zhubli v průměru 7,7 % své tělesné hmotnosti – ale to nebyl jediný efekt. Objevily se bolesti hlavy, poruchy spánku, nízký krevní tlak i celková slabost. A co víc: v jejich těle se zvýšila hladina zánětlivých proteinů, které obvykle značí stres nebo nemoc.

„Očekávali jsme, že půst zánět sníží. Výsledky však ukazují pravý opak,“ vysvětluje Luigi Fontana z University of Sydney. Změřené hodnoty CRP a interleukinu 8 (IL-8) vzrostly, což znamená, že tělo zažilo výrazný stres. Hladovění tedy nespustilo uzdravující očistu, ale biochemický poplach.

Nejen tuk, ale i svaly

Vedle zánětlivých markerů sledovali vědci i další proteiny. Klesly hodnoty bílkovin spojených s odbouráváním svalů a kostí – tělo si zjevně bralo energii ze všeho, co bylo po ruce. Zajímavé bylo také snížení hladiny amyloidových beta proteinů, které se pojí s Alzheimerovou chorobou – i když význam tohoto jevu zůstává zatím nejasný.

Může to být nebezpečné

Přestože jde zatím o malou studii, varování je jasné: vodní půst není vhodný pro každého a měl by být prováděn výhradně pod lékařským dohledem. Zvlášť lidé s kardiovaskulárními onemocněními mohou být vystaveni značnému riziku (navíc ne všichni o svých zdravotních problémech víme a tohle není vhodná cesta, jak je odhalit). Organismus je při hladovění vystaven náhlému přechodu do nouzového režimu – a návrat k běžné stravě může být ještě větší zátěží.

Co funguje lépe?

Na rozdíl od dlouhodobého hladovění přináší přerušovaný půst nadějnější výsledky. Krátkodobé cykly půstu spojené s kontrolou kalorického příjmu podle jiných studií podporují dlouhověkost, snižují zánět a pomáhají v prevenci civilizačních nemocí. Ukazuje se, že klíč je v rovnováze a pravidelnosti – nikoli v extrémech.

Výsledky této studie zpochybňují lákavé sliby „rychlého restartu těla“ a ukazují, že hladovění bez dohledu může být riskantní. „Efekt může být dramatický, ale dlouhodobé důsledky zůstávají nejasné,“ upozorňuje Fontana. A proto je třeba zůstat obezřetní a nenechat se zlákat virálními trendy bez pochopení jejich skutečných dopadů.

Věda místo senzací

Zatímco internet zaplavují návody na extrémní diety, věda říká: každý organismus je jiný. A i když může půst vypadat jako zkratka ke zdraví, v některých případech může jít o klikatou a nebezpečnou cestu. První krok k úspěchu je pochopit, co se skutečně děje uvnitř těla – a právě s tím může vědecký výzkum pomoci.