Mozek je na cukru doslova závislý. Bez glukózy, svého hlavního zdroje energie, přestává fungovat. Ale stejně jako u mnoha jiných látek platí, že co pomáhá v malém množství, ve velkém může škodit. Nadbytek cukru nejenže narušuje paměť a myšlení, ale může i urychlovat stárnutí mozku a přispívat k rozvoji demence, zejména u lidí s diabetem.
Cukr jako palivo pro mozek
Glukóza představuje hlavní zdroj energie pro všechny buňky v těle, ale mozek, orgán tvořený z většiny z nervových buněk, patří k jejím největším spotřebitelům. Spotřebuje přibližně polovinu energie získané z cukrů, protože každá myšlenka, vzpomínka i pohyb vyžaduje obrovské množství energie.
„Mozek je závislý na cukru jako na hlavním palivu. Nemůže bez něj fungovat,“ vysvětluje Vera Novak, neuroložka z Harvard Medical School. Pokud hladina glukózy klesne příliš nízko, například při hypoglykémii u diabetiků, neurotransmitery (chemické látky, které zprostředkovávají komunikaci mezi neurony) se přestávají tvořit a dochází k výpadkům v myšlení, soustředění i paměti.
Když je sladkého příliš
Zatímco nedostatek glukózy mozek oslabuje, její přebytek ho pomalu poškozuje. Studie na zvířatech už před dvaceti lety ukázaly, že dlouhodobě zvýšená hladina cukru může urychlovat stárnutí mozkových buněk a zhoršovat kognitivní funkce. Přebytek glukózy ovlivňuje i cévy zásobující mozek: snižuje jejich pružnost, podporuje zánětlivé procesy a přispívá k tzv. mikrovaskulárnímu onemocnění, které omezuje přísun kyslíku a živin.
To se týká především lidí s diabetem 1. a 2. typu. Vysoká hladina cukru v krvi u nich poškozuje mozkovou tkáň, oslabuje propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku a může vést až k atrofii, tedy zmenšení mozkové hmoty. Výsledkem bývají potíže s pamětí, pozorností či orientací a ve vážnějších případech i rozvoj vaskulární demence.
Inzulín pro mozek: nový přístup k léčbě
V laboratoři Very Novak probíhá výzkum, který by mohl pomoci zvrátit negativní účinky diabetu na mozek. Tým testuje tzv. intranazální inzulín (INI) – nosní sprej, který umožňuje inzulínu dostat se přímo do mozku. Zde se váže na receptory v oblastech spojených s pamětí a učením, například v hipokampu a insulární kůře, a zlepšuje tak komunikaci mezi nervovými buňkami.
V pilotní studii se ukázalo, že už jediná dávka INI vedla ke zlepšení paměti, verbálního učení a prostorové orientace u lidí s diabetem 2. typu. V současnosti se chystá první rozsáhlá klinická studie, která má ověřit, zda lze tímto způsobem zpomalit nebo dokonce zabránit kognitivnímu úbytku u starších dospělých.
Cukr, který rozhoduje o tom, jak stárneme
Zdraví mozku tedy závisí na rovnováze: příliš málo cukru znamená nedostatek energie, ale příliš mnoho vede k poškození. Jak upozorňuje Novak, diabetes 2. typu „urychluje stárnutí mozku“, a proto je nutné hledat způsoby, jak jeho účinky zpomalit.
Budoucnost výzkumu směřuje k léčbám, které nejen snižují hladinu cukru v krvi, ale zároveň chrání mozek, orgán, který na sladké sice spoléhá, ale zároveň jím může být pomalu otráven.
Zdroje k hlubšímu bádání
