Jak může obyčejný opar souviset s Alzheimerem?

Když se Ti na rtu objeví známý puchýřek, málokdy si představíš, že by mohl mít něco společného s pamětí nebo mozkem. Jenže právě to teď začíná ukazovat věda. Za běžným oparem totiž stojí virus, který se možná chová mnohem zákeřněji, než jsme si mysleli.

Herpes simplex virus typu 1 – známý jako HSV-1 – se do těla většiny lidí dostane už v dětství. Poté se tiše ukryje v nervových buňkách, kde může čekat celé dekády. Čas od času se připomene bolestivým oparem, ale většinu času o něm vůbec nevíš.

A právě v tom je ten háček. Nové výzkumy totiž naznačují, že tento spící virus může v pozdějším věku znovu ožít – a v mozku napáchat škody, které připomínají Alzheimerovu chorobu.

Mozek, virus a paměť

Vědci zjistili, že HSV-1 se nachází v mozcích některých starších lidí – a co víc, často právě tam, kde jsou také typické usazeniny bílkovin spojované s Alzheimerem. U lidí s genetickou predispozicí k této nemoci (například s variantou genu APOE-e4) se navíc riziko ještě zvyšuje.

V laboratorních podmínkách virus dokonce způsobil tvorbu škodlivých bílkovin tau a amyloidu, které poškozují mozkové buňky a narušují paměť. Když byl ale virus v klidu, mozek zůstával nepoškozený – a antivirové léky nebo očkování zamezovaly jeho opětovnému vzplanutí.

Zajímavé je i zjištění, že očkování proti jiným spřízněným virům – například pásovému oparu – může snížit riziko demence. Zdá se tedy, že ochrana před běžnými infekcemi může být jedním z klíčů k ochraně mozku.

Věda tak pomalu odhaluje novou kapitolu příběhu o Alzheimerově nemoci. Ačkoliv opar vypadá neškodně, v kombinaci s oslabenou imunitou a genetickými faktory může sehrát roli v jedné z nejničivějších chorob naší doby.