Odhalovat nemoci pravěkých tvorů z kosterních pozůstatků je opravdu náročné. Proto víme jen mizivé informace o tom, jaké problémy sužovaly tamní tvory.

Jednu z nich však odhalil tým vědců z Ameriky, Izraeli, Kanady a Švýcarska. Na území dnešní Kanady byly nalezeny pozůstatky tzv. hadrosaurů. To jsou dinosauři, kterým se díky jejich nápadné tlamě říká také "kachní dinosauři". A právě v ocasní části nalezené kostry vědci nalezli malé otvory, které způsobila pravděpodobně Histiocytóza z Langerhansových buněk - zkráceně LCH. Jedná se o typ nezhoubného nádoru.

U lidí je LCH velice vzácná, ale přesto se stále vyskytuje. Objevuje se u chlapců ve věku od dvou do desíti let. Nádor má však zvláštní chování, že občas zmizí sám od sebe bez nutnosti zákroku lékařem. Incidence tedy může být mnohem vyšší než tušíme, ale je možné, že spousta lidí vůbec nevyhledala pomoc a nádor u nich ustoupil sám.

Jak jsme již psali, zkoumat nemoci, které ovlivňují zejména měkké tkáně je dosti náročné - už jen proto, že na kostech může řada nemocí způsobit stejná poškození a je tedy problematické určit původce. Samotná měkká tkáň se pak nezachovává vůbec.

I před to však díky nejmodernějším technologiím známe i další nemoci, kterými trpěli dinosauři. T-Rexe například trápila dna a iguanodonty zase osteoartritida.

Tak jestli vás to potěší, i takto majestátní tvorové měli svá slabá místa.

Zdroje k hlubšímu bádání

Suggested Case of Langerhans Cell Histiocytosis in a Cretaceous dinosaur