Smrtící plísně v ústupu? Vědci objevili novou zbraň

Zatímco většina z nás vnímá houby jako něco, co roste v lese nebo na zkaženém chlebu, v nemocnicích po celém světě způsobují plísně stále větší problémy. A jednou z nejnebezpečnějších je Candida auris – houba, která si zvykla vzdorovat téměř všem známým lékům.

Teď ale vědci z King’s College London hlásí nadějný průlom: nová generace antifungálních látek, která má šanci konečně prolomit obranu těchto tichých zabijáků.

Candida auris – plíseň, která se jen tak nevzdává

Tahle mikroskopická houba se šíří hlavně v nemocnicích a útočí na pacienty s oslabenou imunitou. Může infikovat krev, plíce i vnitřní orgány – a nejděsivější je, že běžná antimykotika na ni téměř nezabírají. Míra úmrtnosti je děsivá: až 30 % nakažených umírá během jednoho měsíce. A když k tomu přidáme její schopnost šířit se po přístrojích a rukou zdravotníků, máme zaděláno na tichou epidemii.

Chytrá chemie s novými azoly

Vědecký tým se rozhodl přepracovat dobře známou skupinu léků zvanou azoly – antimykotika, která se používají už desítky let. Jenže houby jako C. auris se vůči nim staly odolné. Nové látky však mají chytrý design: jejich molekuly jsou upravené tak, že je houby nedokážou jednoduše „vypumpovat“ ven z buňky.

Navíc pronikají hlouběji do houbové buňky, zasahují klíčový enzym CYP51 a dokážou rozložit i biofilm – ochranný štít, kterým si houba brání přístup léků.

Které látky vedou?

Nejslibnějšími kandidáty jsou molekuly označené jako sloučenina 7, 18 a 21. V testech dokázaly ničit i ty nejodolnější kmeny Candida auris v extrémně nízkých dávkách – mnohdy účinnější než běžně používaný fluconazol.

A co víc – v testech na larvách a octomilkách neprokázaly žádnou toxicitu ani ve vysokých dávkách. To znamená, že by mohly být bezpečné i pro lidský organismus.

Proč je to tak důležité?

Současná antimykotika pomalu ztrácejí účinnost. Houby se učí přežít, mutují a vytvářejí si obranné mechanismy. Nové azoly ale tuto obranu obcházejí a přinášejí naději na skutečně efektivní léčbu.

Jejich výhody?

Fungují i proti silně rezistentním kmenům
Působí na více druhů hub
Jsou bezpečné a snadno pronikají do cílových buněk

Co bude dál?

Nové látky jsou už patentovány. Vědci nyní připravují další testy na zvířatech a doufají, že brzy přijde řada i na klinické zkoušky u lidí. Pokud se vše podaří, mohla by se nová generace antifungálních léků dostat do nemocnic během několika let.

A to by znamenalo velký posun v léčbě infekcí, které dnes končí příliš často tragicky.

Plísně si dlouho v klidu budovaly svou rezistenci. Teď ale věda přichází s odpovědí, která jim nedá šanci. Možná se právě rodí nová kapitola v boji proti skrytým infekčním hrozbám.