Ještě donedávna byla genetika převážně o čtení – vědci rozluštili genetický kód, snažili se porozumět tomu, co jednotlivé geny dělají, a jak se podílejí na zdraví či nemoci. Teď začíná něco zásadně nového. Vědci chtějí lidskou DNA nejen číst nebo opravovat, ale sestavit ji úplně od začátku.

Právě to je cílem nového projektu Synthetic Human Genome Project (SynHG), který poprvé v historii dostává oficiální financování ve výši 10 milionů liber od prestižní nadace Wellcome Trust. Jde o první krok k tomu, co ještě před pár lety patřilo výhradně do říše science fiction.

Věda na hraně možného

Projekt vede profesor Jason Chin z Oxfordské univerzity a Generative Biology Institute. Jeho tým se pokusí syntetizovat celý lidský chromozom – molekulu po molekule, písmeno po písmenu. Není to úkol na rok ani na pět let. Samotná syntéza celého lidského genomu zabere pravděpodobně desetiletí. Ale už během pěti let má projekt položit technologické základy tohoto úsilí.

„Schopnost syntetizovat velké genomy, včetně genomu lidských buněk, může zásadně proměnit naše chápání biologie a medicíny,“ říká profesor Chin. „Současně však víme, že to přináší i zásadní etické, právní a společenské otázky, kterým musíme čelit.“

Proč to děláme?

Potenciál je obrovský. Vědci by díky syntetickému genomu mohli vytvořit tkáně a orgány odolné vůči virům, léčit genetické nemoci, o kterých dnes říkáme, že jsou nevyléčitelné, nebo vytvořit buněčné linie, které budou ideální pro transplantace bez rizika odmítnutí.

„Naše DNA určuje, kdo jsme a jak naše tělo funguje,“ vysvětluje Michael Dunn, ředitel Discovery Research ve Wellcome Trust. „Vytvářením potřebných nástrojů a metod pro syntézu lidského genomu zodpovíme otázky o zdraví a nemocech, které si dnes ani nedokážeme představit.“

Etika na prvním místě

Právě zde ale začíná velká společenská debata. Myšlenka syntetizovat lidský genom od nuly v minulosti opakovaně narazila na tvrdou kritiku. Objevily se obavy z návratu k eugenice, z výroby „vylepšených“ lidí nebo dokonce „designových“ dětí. Kritici upozorňují, že stále příliš málo rozumíme interakcím mezi geny a prostředím. Co dnes upravíme, může mít nečekané důsledky pro další generace.

Nad projektem proto stojí také rozsáhlý etický dohled, kterému šéfuje profesorka Joy Zhang z Centra pro globální vědu a epistemickou spravedlnost na Univerzitě v Kentu.

Care-full Synthesis: jak spojit vědu a společnost

Součástí projektu je program Care-full Synthesis, jehož cílem je vytvořit nový model odpovědného vědeckého výzkumu. Zapojí vědce, politiky, zástupce průmyslu, neziskové organizace i veřejnost napříč kontinenty – od Evropy přes Asii, Afriku až po Ameriku.

„Nejde jen o technickou výzvu,“ vysvětluje profesorka Zhang. „Musíme zajistit, že tato technologie bude sloužit lidstvu jako celku, že její přínosy budou spravedlivě rozdělené, a že se budou zohledňovat různé pohledy z různých částí světa.“

Výzva pro celou planetu

Program bude zkoumat, jak různé společnosti vnímají otázky syntetické biologie, jaké mají etické hranice a jak nastavit politiky, které umožní, aby výstupy projektu byly dostupné všem. Cílem je zabránit tomu, aby nová biotechnologie prohlubovala globální nerovnosti.

I přes veškeré snahy o etickou odpovědnost zaznívá od odborníků i hlas varování. „Džin je z láhve venku,“ říká profesor Bill Earnshaw, který v minulosti sám pracoval na technologiích umělých chromozomů. „Pokud by se tahle technologie dostala do nesprávných rukou, už jí nezastavíme.“

Nová kapitola života začíná

Syntetický lidský genom přináší naději i obavy. Je to skok do neznáma – možná největší, jaký jsme v dějinách biologie udělali. Otázka už není, zda se to technicky povede. Otázka zní: Jakým směrem se jako lidstvo rozhodneme vydat?