Znečištění vody způsobuje Alzheimerovu chorobu u delfínů

Úvodní fotografie vygenerována pomocí ChatGPT

Vědci zjistili, že delfíni skákaví žijící ve znečištěných vodách vykazují známky poškození mozku podobné Alzheimerově chorobě u lidí. Nová studie publikovaná v časopise Communications Biology (Nature, 2025) spojuje tato neurologická poškození s toxiny produkovanými řasami, jejichž přemnožení zhoršuje klimatická změna i znečištění oceánů.

Mozky delfínů nesou stopy demence

Vědci z Floridy analyzovali mozkovou tkáň 20 delfínů skákavých (Tursiops truncatus), kteří uvízli v laguně Indian River – oblasti známé častými květy škodlivých řas. Zjistili v nich amyloidové plaky a spleti proteinu tau, tedy stejné patologické struktury, jaké se objevují v mozku lidí trpících Alzheimerovou chorobou.

Nejvýraznější poškození mozku vědci zaznamenali u delfínů vystavených vysokým koncentracím neurotoxinu 2,4-diaminomáselné kyseliny (2,4-DAB), který produkují sinice a další mikroskopické řasy. V obdobích masového květu obsahovaly mozky zvířat až 2 900krát více této látky než mimo sezónu.

Toxin, který přetěžuje mozek

Neurotoxin 2,4-DAB zasahuje nervový systém několika způsoby. Snižuje hladinu enzymu glutamátdekarboxylázy (GAD), který udržuje rovnováhu mezi vzrušivými a tlumivými signály v mozku, a tím přetěžuje neurony. Zároveň mění expresi více než 500 genů souvisejících s vývojem a úpadkem nervových buněk. Výsledkem může být třes, zmatenost nebo ztráta orientace – chování, které bylo u nemocných delfínů skutečně pozorováno.

„Tyto změny mohou vysvětlovat, proč delfíni ztrácejí orientaci a často končí uvízlí na pobřeží,“ uvádí hlavní autorka studie, profesorka Sarah Miltonová z Florida Atlantic University.

Delfíni jako varovný systém oceánů

Znečištění živinami, rostoucí teploty vody a úbytek kyslíku vytvářejí ideální podmínky pro přemnožení toxických sinic a řas. Tyto organismy uvolňují látky, které se hromadí v potravním řetězci, a zasahují mořské savce, ryby i člověka. Delfíni tak představují citlivý bioindikátor zdraví mořského ekosystému.

„Delfíni jsou predátoři na vrcholu potravního řetězce a sdílejí s námi podobnou fyziologii mozku,“ upozorňuje tým výzkumníků. „To, co se děje v jejich nervovém systému, může být předzvěstí rizik, která hrozí i lidem.“

Ekologická i zdravotní výstraha

Studie posiluje obavy, že ekologická krize se stává i krizí neurologickou. Pokud budou toxické květy řas přibývat, může to znamenat nejen ekologickou katastrofu, ale i nárůst neurodegenerativních onemocnění u zvířat a lidí žijících v pobřežních oblastech.

Delfíni tak opět dokazují, že jsou nejen inteligentní a citliví tvorové, ale také nečekaní poslové – upozorňující nás, že zdraví oceánů a zdraví lidského mozku jsou úzce propojené.