Zisk je až na prvním místě. Podle této filozofie se po celém světě už desítky let používají klecové chovy, ve kterých mají kuřata prostor pro život o velikosti cca papíru A4. Za celý život se tak téměř nemohou pohnout - stojí/sedí na místě a cpou se. To není příliš kvalitní život. To si uvědomila švédská společnost, která tlakem na firmy umožnila zrušení těchto chovů mezi prvními na světě.
Klece zmizely i bez zákazu
Zajímavé je, že Švédsko nemá žádný platný zákon, který by klecové chovy zakazoval. Za jejich vymizením stojí Švédové sami. Organizace Projekt 1882 usiloval už od 80. let 20. století o osvětu obyvatel a soustavně poukazovali na nevyhovující podmínky, ve kterých drůbež stráví celý svůj život.
Právě touto aktivitou společně se zastánci z řad obyvatel tlačili na velkoobchodní i maloobchodní řetězce, aby zastavily příjem vajec a masa z klecových chovů. Od roku 1980 do dnes se jim podařilo na svou stranu přiklonit přes 85 % obyvatel Švédska a tam firmy neměly příliš na výběr.
Vlivem aktivismu se postupně zavřely všechny klecové chovy v zemi a to i bez vůle politiků. Ráj na zemi však stále netrvá. Organizace i o dalších praktikách, které neprospívají zdraví kuřat. Příkladem mohou být takzvaná rychlokuřata.
Utrpení však nekončí
Rychlokuřata jsou speciálně vyšlechtěna, aby dosáhla jateční hmotnosti za pouhých 35 dní od vylíhnutí. Běžně to kuřatům trvá 81 dní. Takto více než dvojnásobně urychlený růst má za následek různé vývojové deformace a zdravotní komplikace. Kuřata tak opět svůj krátký život nemohou žít zcela plnohodnotně a mohou i výrazně trpět.
Konec klecí v Česku?
V České republice bude platit zákaz klecových chovů od roku 2027. Zde to však vychází z legislativy a nikoliv z iniciativy občanů. A to i přes to, že i zde iniciativy tlačily na obchodní řetězce. Ty i přes to, že v jiných zemích přistoupily na dohody jako The Better Chicken Commitment, tak v Česku mnohé z nich stále jakékoli dohody ignorovaly.
Zatím se můžete i vy v Česku rozhodnout, jaká vejce a z jakých chovů budete kupovat a vyvinout tak tlak na farmy, aby změnily podmínky, za kterých slepice chovají - stačí se podívat na číselné označení přímo na vejcích. Zdroj CSAS.cz.
Cílem Projektu 1882 je postupně zlepšit podmínky chovu kuřat v celé Evropě a čeká je tak dlouhá cesta. Nicméně situace ve Švédsku je důvodem k úspěchu a ukazuje, že osvěta společnosti dává smysl, a že to jde jinak.
Zdroje k hlubšímu bádání
Sweden becomes cage-free – Project 1882 celebrates historic victory
