Zdroj úvodní fotografie: ChatGPT
Larvy parazitického červa Schistosoma mansoni dokážou proniknout lidskou kůží, aniž by vyvolaly bolest či svědění. Tento trik jim umožňuje vyhnout se pozornosti hostitele i jeho imunitního systému. Vědci nyní zjistili, že červ vylučuje molekuly, které blokují specifické nervové buňky zodpovědné za vnímání bolesti a tepla. Tento objev může otevřít cestu k vývoji nových léků proti bolesti i k prevenci smrtelně nebezpečné schistosomózy.
Jak červ obchází obranné mechanismy
Za normálních okolností TRPV1+ neurony v kůži reagují na teplo, pálení či podráždění – a spouštějí zánětlivou reakci, která by mohla larvám zabránit vniknout do těla. S. mansoni ale během evoluce vyvinul schopnost tyto neurony umlčet. Výsledkem je, že jeho průnik kůží zůstává pro hostitele bezbolestný, což výrazně zvyšuje šanci parazita na úspěšnou infekci.
Životní cyklus S. mansoni. Nemůže být přenášen z člověka na člověka, ale potřebuje pro svůj vývoj i mezihostitele. (BMZ)
Experiment na myších
Tým vědcŮ porovnával reakce infikovaných a neinfikovaných myší v testu bolesti. Když byla tlapka myši položena na teplý povrch, kontrolní zvířata ji stáhla výrazně rychleji než ta nakažená. Neurony odebrané z mozkomíšního moku infikovaných myší rovněž vykazovaly utlumenou reakci na kapsaicin, látku známou z chilli papriček. To potvrdilo, že parazit skutečně potlačuje činnost TRPV1+ neuronů.
Nové cesty pro medicínu
Pokud se podaří izolovat molekuly, které červ používá k vypnutí těchto nervových drah, mohly by posloužit jako základ pro nová analgetika. Na rozdíl od opioidů by šlo o přírodní mechanismus s potenciálně menším rizikem závislosti. Na druhé straně by podobné látky mohly být využity i obráceně – jako prevence. Lokální přípravky aktivující TRPV1+ by mohly posílit obranyschopnost kůže a zabránit larvám proniknout do těla lidí v oblastech s výskytem schistosomózy, onemocnění vyvolávané nákazou právě krevničkami rodu Schistosoma.
Schéma znázorňující, jak potlačení TRPV1+ červem S. mansoni usnadňuje jeho invazi do těla hostitele. (Inclan-Rico et al., J. Immunol., 2025)
Výzvy do budoucna
Výzkum je zatím v rané fázi a u lidí dosud nebylo potvrzeno, že mechanismus funguje stejně. Navíc potlačování imunitní reakce by mohlo být nebezpečné, pokud by se užilo nesprávně. Dalším krokem bude detailní identifikace a popsání molekul vylučovaných S. mansoni. Objev ale už nyní ukazuje, že i parazit schopný způsobovat těžké onemocnění může inspirovat k vývoji nových, účinných léků proti bolesti.
